|
|
Mžitky
Schrijversová, Tereza ; Spáčilová Blažková, Kateřina (oponent) ; Fišerová, Lucia (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se autorka zaměří na práci s fotografií rodinného archivu, který užívá v rámci umělecké praxe. Tento archiv zobrazuje autorčinu minulost. Autorka ve své práci bude subjektivně reflektovat možnosti vnímání obrazových vzpomínek, jakožto dvou samostatných, efemérních realit, u kterých nedokážeme potvrdit ani vyvrátit jejich skutečnost. Zároveň se chce vyhnout případné patetičnosti, ke které práce s archivem svádí, i proto bude využívat více médií, než jen samostatnou fotografii. Artificiální prostor, který vytvoří, by měl sloužit k subjektivní kontemplaci nad obrazovým médiem jehož afinita mezi realitou a jistým zvnitřněním popírá výlučnost jen jedné reality. Akcentuje zde jakési zanechání stopy, jejíž vrstevnatost odkazuje k psychologickému vývoji osobnosti v jejích inherentních rysech. Cílem práce bude multimediální instalace využívající nejen estetiky původních kinofilmů. Otevírá se zde tedy možnost práce se samotným filmovým materiálem, jakožto nositelem obrazové informace, tak i jeho digitální kopií. Následné spojení těchto médií, bude přibližovat diváka do intimního nitra samotné autorky. Práce bude realizována v galerijním prostředí, rovněž však může být zasazena do prostředí méně formálního.
|
|
|
Reprezentace Srbů a Albánců v českém tisku při vyhlašování nezávislosti Kosova
Procházka, Tomáš ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Jedním z hlavních výzkumných úkolů této práce bylo zjistit, jak je v českých médiích reprezentováno období, kterému se přezdívá "poslední mediální bitva o Kosovo". Analýza rekontextualizace ukázala, že se v českých médiích reprodukuje dominantní srbský nacionalismus. Skrze přisvojování různých diskursů je srbský nacionalismus legitimizován a potvrzován. Média reprodukují distinktivní náboženské diskursy z minulosti, dále si pak "propůjčují" diskurs evropský, diskurs "války proti terorismu" a diskurs "zločinu" z mezinárodní veřejné sféry a zasazují je do současného politického kontextu. Zároveň pracují s tzv. diskursem "novodobé mnichovské zrady" a diskursem "česko-srbské vzájemnosti". Skrze tyto diskursy reprezentují média Srby jako oběti " zločinců" v podobě kosovských Albánců. Nebo též Srby jako oběti spojenců kosovských Albánců (tedy Srby jako oběti zemí Západu). Tato práce ale zároveň odkrývá, jakými způsoby jsou naopak srbské nacionalistické praktiky delegitimizovány a dáváno právo na vlastní stát kosovským Albáncům. Z toho vyplývá, že v diskursu českého mainstreamového tisku jsou znaku "Kosovo" přisuzovány takové významy, které ho na jedné straně činí nepřijatelným, nelegálním, uměle vytvořeným, Evropu ohrožujícím státem, na druhé straně pak jako naději pro rozvoj této balkánské oblasti, která...
|
|
|
Rekontextualizace nevládních neziskových organizací v diskurzu zpravodajství a publicistiky České televize
Maxa, Tomáš ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se věnuje procesu dekontextualizace a rekontextualizace nevládních neziskových organizací v diskurzu zpravodajství a publicistiky České televize. Vlivem evropské migrační krize a dalších domácích i světových událostí, které jsou již po delší dobu hlavním tématem televizního zpravodajství, zesílila kritika vysílání České televize, zaměřená především na údajnou předpojatost, nevyváženost a tendenční způsob přístupu k hostům, mimo jiné stranění určitým neziskovým organizacím. Práce je rozdělena do tří částí, které postupně představují teoretická východiska včetně souvisejících konceptů (intertextualita, dialogismus, mediální bias a další), metodologický přístup a nakonec praktické vypracování analýzy. Zvolenou výzkumnou metodou je kritická diskurzivní analýza, volně založená na Faircloughově třídimenzionálním přístupu, jejímž cílem je ve zkoumané promluvě zjistit přítomnost prvků, ukazujících na možné skryté ideologie či tzv. mediální bias.
|
|
|
Rekontextualizace nevládních neziskových organizací v diskurzu zpravodajství a publicistiky České televize
Maxa, Tomáš ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Zezulková, Markéta (oponent)
Diplomová práce se věnuje procesu dekontextualizace a rekontextualizace nevládních neziskových organizací v diskurzu zpravodajství a publicistiky České televize. Vlivem evropské migrační krize a dalších domácích i světových událostí, které jsou již po delší dobu hlavním tématem televizního zpravodajství, zesílila kritika vysílání České televize, zaměřená především na údajnou předpojatost, nevyváženost a tendenční způsob přístupu k hostům, mimo jiné stranění určitým neziskovým organizacím. Práce je rozdělena do tří částí, které postupně představují teoretická východiska včetně souvisejících konceptů (intertextualita, dialogismus, mediální bias a další), metodologický přístup a nakonec praktické vypracování analýzy. Zvolenou výzkumnou metodou je kritická diskurzivní analýza, volně založená na Faircloughově třídimenzionálním přístupu, jejímž cílem je ve zkoumané promluvě zjistit přítomnost prvků, ukazujících na možné skryté ideologie či tzv. mediální bias.
|
|
|
Reprezentace Srbů a Albánců v českém tisku při vyhlašování nezávislosti Kosova
Procházka, Tomáš ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Jedním z hlavních výzkumných úkolů této práce bylo zjistit, jak je v českých médiích reprezentováno období, kterému se přezdívá "poslední mediální bitva o Kosovo". Analýza rekontextualizace ukázala, že se v českých médiích reprodukuje dominantní srbský nacionalismus. Skrze přisvojování různých diskursů je srbský nacionalismus legitimizován a potvrzován. Média reprodukují distinktivní náboženské diskursy z minulosti, dále si pak "propůjčují" diskurs evropský, diskurs "války proti terorismu" a diskurs "zločinu" z mezinárodní veřejné sféry a zasazují je do současného politického kontextu. Zároveň pracují s tzv. diskursem "novodobé mnichovské zrady" a diskursem "česko-srbské vzájemnosti". Skrze tyto diskursy reprezentují média Srby jako oběti " zločinců" v podobě kosovských Albánců. Nebo též Srby jako oběti spojenců kosovských Albánců (tedy Srby jako oběti zemí Západu). Tato práce ale zároveň odkrývá, jakými způsoby jsou naopak srbské nacionalistické praktiky delegitimizovány a dáváno právo na vlastní stát kosovským Albáncům. Z toho vyplývá, že v diskursu českého mainstreamového tisku jsou znaku "Kosovo" přisuzovány takové významy, které ho na jedné straně činí nepřijatelným, nelegálním, uměle vytvořeným, Evropu ohrožujícím státem, na druhé straně pak jako naději pro rozvoj této balkánské oblasti, která...
|
host ::
RSS.